Děkujeme příznivcům a členům MyDr.Dog. I v době covidové se snažíme monitorovat celé území České republiky a přinášet vám tak nejlepší tipy kam se svými psími kamarády vyrazit. Monitorujeme pro vás všechna místa, kde jsou pejskové vřele vítaní a nečekají vás tam nepříjemné odmítnutí. Vy tak ještě před výletem díky zhlédnutí našich fotek, videí a případných cenových odhadů máte jistotu, co přesně uvidíte, na co se můžete těšit a kolik to bude stát vaši peněženku i čas ???? Tipy na místa možná i nemožná vám přinášíme díky týmu MyDr.Dog a také na základě vašich zkušeností a zaslaných dat. Proto neváhejte sdílet a podělit se o své rady, tipy a doporučení kam vyrazit. Jednou se třeba také na podobných místech potkáme a můžete si být jistí, že pro vašeho pejska u sebe vždy budeme mít nějakou dobrotu ????
Už nějakou dobu jsme zamýšleli udělat si menší výlet, který by nebyl nijak zvlášť náročný a líbil se jak nám, tak i našemu čtyřnohému příteli. Vzhledem k tomu, že bydlíme v Praze, zalíbila se nám hora Říp (z východní části Prahy jen 40 minut cesty). Výlet na jedno odpoledne nám vyhovoval skrze epidemická opatření, restrikce by nám stejně neumožnily výlet na dva či tři dny někam dále. Navíc byla v půlce února na silnicích místy ledovka a nakonec jsme byli rádi za tak krátký úsek mimo dálnici.
Po cestě jsme potkali jen dva běžkaře a jednoho pejskaře s ohařem a tak se i náš drak pořádně vylítal na volno. Čumáček díky jiným zvířecím obyvatelům Řípu pracoval o sto šest. Dokonce jsme měli možnost vidět pár zajíčků a v ten moment jsme byli rádi, že jsme Bailey doma před výletem dali obleček, bez kterého bychom ji jen těžko hledali mezi stromy a keři opodál. V psychické pohodě a při krásném počasí (sice pod nulou, ale sluníčko odvádělo úžasnou práci) jsme pokračovali a narazili na pár příjemně naladěných „horo“lezců. Pro cestu v takovém počasí (suchý i mokrý sníh) silně doporučujeme zvolit vhodné boty, přece jen je lepší se klouzat ve sněhulích, než v teniskách, jak jsme mohli u půlky pocestných vidět. Turistické cesty jsou velmi dobře značeny, takže i kdybyste se na Řípu ocitli zcela sami a po vánici, neztratíte se. Pokud by se stalo, že vás výstup znaví více než obvykle (je tam pár úseků s docela strmým stoupáním), jsou zhruba v půli výstupu (z obou stran) panoramatické vyhlídky, u kterých se dá krásně odpočinout.
V sobotní poledne jsme tedy vyrazili na ústeckou dálnici a od sjezdu na Mělník jsme jeli už jen 15 minut. V obci Rovné, která je na severu od hory, se dá zaparkovat krásně, i když zrovna v našem případě bylo placené parkoviště bez jediného volného místa. Po průchodu lipovou alejí, kde se naše Bailey stihla seznámit s jejími prvními kamarády ze zdejšího okolí, jsme přišli k rozcestí a zvolili si klidnější trasu s méně turisty, která vedla nejprve okolo hory a na vrchol nás vzala až z jižní strany.
Na vrcholu stojí kaple zasvěcená patronu Přemyslovců sv. Jiří a patronu české země sv. Vojtěchovi. Sochu sv. Jiří s drakem jsme bohužel neviděli, protože byla kaple zavřená. Vyhlídky na krajinu jsou zde celkem tři, ta poslední je za kaplí. Kousek pod kaplí stojí již přes sto let turistická chata sloužící k občerstvení a odpočinku. To platí i pro pejsky, jen kdyby zrovna nemrzlo, byla by miska kousek od výdejního okénka plná vody, ne ledu. Chata Říp je otevřena téměř po celý rok – aktuální otevírací dobu najdete na chatarip.eu. I v této době bylo na vrcholu poměrně velké množství lidí. Cestu dolů jsme vzali po turisticky rušnější cestě – té nejkratší. Děti tam fičely na bobech a talířích jedno za druhým, takže pozor na nožky, abyste nemuseli hafana zbytek cesty dolů nést, o to nebezpečnější by sestup v zimě byl.
Domů do Prahy jsme se dostali se vším všudy v pět odpoledne, tudíž nám výlet zabral pět hodin. My ale rádi fotíme a dáváme si celkem na čas, takže by se to dalo zmáknout za čtyři hodiny a to včetně přestávky na svačinku. Nachodili jsme, po zmíněné trase, zhruba pět kilometrů, ale náš hafík lítal sem a tam jak smyslů zbavený velkou část výletu a tak nám hned po příchodu do dveří šel lehnout a s výjimkou venčící pauzy spala Bailey spokojeně až do rána. Myslíme, že i z jejího pohledu to byl perfektně zvolený výlet z hlediska optimálně dlouhé trasy, možnosti vyblbnutí s ostatními psy, tudíž i psychického odpočinku a taky krátké doby v autě na cestě. Výlet na Říp doporučujeme vlastně všem, kdo mají pejska vycvičeného minimálně na přivolání, v lepším případě na chůzi u nohy, aby nemusel být celý výlet na vodítku.
